11.Ekonomie- základní pojmy:ekonomie, ekonomika, makro/mikroekonomie, potřeby, statky, služby, výrobní faktory.Podnikání.
Ekonomie je společenskou vědou
o nejobecnějších souvislostech v ekonomickém životě společnosti – ekonomie
zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve
světě omezených zdrojů.Ekonomie úzce spolupracuje s dalšími obory, jako je účetnictví, matematika, hospodářské výpočty, zbožíznalství, marketing,
psychologie, sociologie, politologie či právo.
Etymologie Slovo pochází
z řeckého
oikonomia: oikos – dům, nomos – řídit a znamenalo původně
vedení domácnosti. Členění ekonomie
- pozitivní ekonomie: objektivní rozbor a popis
stavu a chování reálné ekonomiky bez kvalitativního hodnocení
- normativní ekonomie: kvalitativní hodnocení
ekonomiky, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému,
posuzuje stávající systémy; tato část ekonomie je subjektivní, odráží se v
ní morální a sociální kořeny společnosti.
Z hlediska zkoumání ekonomického chování a rozhodování
jednotlivců, domácností, firem (podniků) či státu se ekonomie dělí na
mikroekonomii a makroekonomii.
- mikroekonomie: zabývá se ekonomickým
chováním jednotlivých subjektů, tedy jednotlivců, domácností, firem a
státu; zkoumá např. relativní ceny
statků a výrobních faktorů, vliv daní na podnik
apod.
Základní pojmy mikroekonomie:subjekty hospodářského
života-DOMÁCNOSTI(jednotlivci,nebo rodiny,které na trhu poptávají statky a
služby a nabízejí svou práci,státu platí daně a pobírají od něj různě dávky) .
FIRMY(organizují podnikání,nabízejí statky a služby a poptávají práci,státu
platí daně a dostávají od něj různé dotace) a STÁT (stanovuje pravidla
ekonomické činnosti,poptává od domácností práci,od firem statky a služby a přerozděluje prostředky,které získává
vybíráním daní)Tyto subjekty se setkávají na trhu statků,služeb,práce a na
finančním trhu.
Statky-zboží,výrobní
zařízení nebo stroje,sloužící k uspokojování potřebnebo k výrobě.
Některé statky jsou volné(sluneční světlo,voda vítr) a některá vzácná (jídlo
,oblečení,ropa dřevo),vzácnost statků vyplývá z omezenosti zdrojů!
- makroekonomie: zkoumá ekonomiku jako
celek (na úrovni ekonomických agregátů), zkoumá např. HDP –hrubý domácí produkt a důchodu, a hospodářský růst, cenovou hladinu, inflaci, nezaměstnanost apod.
Základní
ekonomické pojmy
- Ekonomická potřeba
je označení stavu, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá
úsilí o jeho překonání. Ekonomický subjekt spotřebou
(uspokojená potřeba) statků
získává užitek. Užitek je subjektivní pojem, a proto ze
stejného statků plyne různým subjektům různý užitek.
- Potřeba:pocit nedostatku,co
je nezbytně žádoucí.1,Hmotné(materiální potřeby) 2,Nehmotné-(duševní) 3,individuální a kolektivní 4,biologické a kulturní 5,zbytné- kouření 6,nezbytné
– jídlo 7, současné a budoucí
.Potřeba se uspokojuje pomocí služeb a statků
- Statek v ekonomii znamená
schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám (včetně
zamýšlených činností) ekonomických subjektů. –produkt lidské práce,kterými
se uspokojují lidské potřeby ,1,hmotné 2, nehmotné 3,volné- to co poskytuje příroda 4, ekonomické -Výsledky výroby
- Trh-místo kde se setkává
nabídka a poptávka,vytváří se zde cena zboží.
- Tržní ekonomika- typ
ekonomiky ,ve které o výrobu a obchodu rozhoduje trh.
- Poptávka – je množství
zboží,které jsou kupující ochotni za určitou cenu na trhu koupit.
- Nabídka – množství
jednotlivých výrobků,které jsou prodávající ochotni za určitou cenu
prodat.
- Cena- hodnota zboží
vyjádřena v penězích.
- Práce – cílevědomá ,záměrná
a účelná lidská činnost. Pracovní síla-je soubor fyzických a psychických schopností člověka
konat práci.
- Mzda- finanční ohodnocení
práce.
- Solventnost- platební
schopnost kdykoli zaplatit své dluhy.
- Rentabilita-
ziskovost,návratnost vynaložených prostředků.
- Export ,Import,clo
- Akcie –cenný papír ,který
potvrzuje právo akcionáře podílet se na zisku.
- Marketing a managment
- Výrobní faktor slouží pro výrobu statků a
prostřednictvím směny přináší svému majiteli důchod (přínos).
- Výroba je činnost, jejímž
výsledkem je poskytování služeb, které přinášejí současný nebo budoucí
užitek.
- Směna je činnost, při které si
ekonomické subjekty navzájem vyměňují statky. Informaci, kolik lze získat
množství jednoho statku za statek jiný, poskytují sjednávané ceny. Pro
opakované statky se ceny formují na trzích, jako
výsledek střetnutí nabídky a poptávky.
- Dělba práce označuje specializaci
ekonomických subjektů v různých činnostech, ve kterých získávají vyšší
výkonnost.
Vývoj
základních ekonomických teorií
Starověk
- Starověké Řecko - Homér, Platón, Xenofon, Aristoteles
- Starověký Řím - ekonomické názory jsou uváděny
různými autory zejména ve spisech týkajících se zemědělství
Středověk
- Kanonisté -
církevní myslitelé , kteří se podílel na vypracování církevního, tzv.
kanonického práva (Tomáš Akvinský)
Novověk
- Merkantilismus
- Fyziokraté
- Klasická škola (Klasická
politická ekonomie)
- Zakladatelem počátků
moderní ekonomie se stal Adam Smith (1723–1790) se svým
dílem Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Spolu s Davidem
Ricardem a Johnem Stuartem Millem je považován za
průkopníka klasické politické
ekonomie. Ekonomika je dle této teorie ovládána svými
vlastními zákony („neviditelná ruka trhu“). Teorie prosazuje zásady
ekonomického liberalismu.
- Německá historická škola
- Neoklasická škola
- V 70. letech 19. století
navazují na klasickou politickou ekonomii počátky neoklasické
ekonomie, která se více zaměřuje na rozbor menších
ekonomických subjektů. Mezi teoretiky patří Alfred Marshall
a další.
- Během 70. let 20. století
se výrazně prosadil monetarismus, navazující na neoklasickou
ekonomii a doporučující opětovnou ekonomickou liberalizaci.
- Paul A. Samuelson
je spolu s Kenneth Arrowem
považován za zakladatele moderní neoklasické
ekonomie. V roce 1970 dostal nobelovu
cenu v ekonomii.
- Kenynesiánství
- Ve 30. letech 20. století
Angličan John Maynard Keynes reagoval na hlubokou
hospodářskou krizi a definoval teorii keynesovské makroekonomie (keynesiánství), ve které prosazuje
stabilizaci kapitalistických ekonomik za pomocí státních zásahů.
Současnost
- Současné ekonomické teorie
čerpají z keynesiánství i neoklasické ekonomie, nebo se stavějí za institucionální
ekonomii, nový proud zdůrazňující ekonomickou roli
institucí.
Ekonomika Ekonomika (hospodářství) je shrnutí
hospodaření určitého subjektu například státu, organizace
nebo jednotlivce. Věda, která zkoumá chování subjektů, které se ekonomicky
projevují, se nazývá ekonomie.
Pojem ekonomika může mít tyto významy:CO ? JAK? PRO
KOHO?
- hospodářství: nadnárodní, národní či
podnikové
- hospodaření: ekonomické činnosti, jako
je plánování, organizace, výroba, prodej či investování
- hospodárnost: využití dostupných
prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo minimálních
nákladů a zároveň maximálního možného zisku
V ekonomice lze rozpoznat děje jako výrobu,
přerozdělování, směnu a spotřebu statků a služeb.
Ekonomické
subjekty
V ekonomickém životě společnosti mají zásadní
význam následující ekonomické subjekty:
- domácnosti: sestávající z
jednotlivých členů, kteří mají vlastní ekonomické potřeby, hledají proto
cesty k získání statků a služeb (např. směnou), mezi subjekty jsou
domácnosti zpravidla nejpočetnější
- firmy (podniky): výrobní, prodejní
subjekty či subjekty poskytující služby, jsou ekonomicky činné za účelem
zisku
- stát (vláda,
samospráva):
sestávající ze všech orgánů státní moci, tyto definují pravidla, v rámci
kterých budou ekonomické procesy probíhat, stát sám o sobě má též, podobně
jako firmy, své vlastní potřeby, kterým vyhovuje vynakládáním dalších
prostředků, mezi úkoly státu v ekonomice náleží zejména zvyšování
efektivnosti, spravedlivosti a stability ekonomického systému
- zahraniční subjekty: domácnosti, firmy a vlády
mimo národní ekonomiku, vstupující do ní zvenčí, platí pro ně ve většině
případů zvláštní režim vztahů, musí být zajištěno ošetření jejich
postavení v rozdílných právních systémech
- neziskové subjekty: spolky, nadace a strany s
ekonomicky obdobným postavením, jako domácnosti s větším důrazem na
autonomní přerozdělování; jejich cílem je bezprostřední dosahování
konkrétních potřeb bez organizování výroby a směny.
Ekonomické
sektory
V ekonomice je možné rozeznat čtyři sektory, lišící
se druhem ekonomické činnosti:
- primární sektor: činnost zemědělství, hornictví a
příbuzných oborů, ve vyspělých ekonomikách je jeho význam utlumen
- sekundární sektor: zpracovatelský průmysl
(např. potravinářství, strojírenství), podíl sektoru ve vyspělých
ekonomikách stagnuje
- terciární sektor: služby a související
ekonomické činnosti, ve vyspělých ekonomikách zcela dominuje nad ostatními
sektory
- kvaternární sektor: činnosti ve vědě,
výzkumu, školství, podíl tohoto sektoru prudce narůstá zejména v
nejvyspělejších ekonomikách
Druhy
výrobních faktorů
- půda
- je produktem a součástí
přírody - není volným statkem
- je vzácná a
nereprodukovatelná, kvantitativně omezená
- přírodní zdroje - nerosty,
drahé kovy atd. (omezené množství)
- práce
- lidská činnost, která
přeměňuje přírodní zdroje v užitečné statky
- výsledkem použití
pracovních sil je mzda
- efektivita práce
- kapitál
- akumulované úspory (úspory
přeměřené v investice)
- může mít hmotný nebo
nehmotný charakter
- jde o hodnoty, které
přinášejí hodnoty další
- výsledkem použití kapitálu
je zisk nebo úrok
- kapitál vlastní – jedná se
o peněžní prostředky vložené do podnikání v peněžní nebo hmotné
formě.(budova, auto, stroje,…)
- kapitál cizí – jedná se o
majetek na který jsme si museli půjčit tzv. závazky – např. úvěry u bank,
závazky vůči dodavatelům, fin.úřadu, zaměstnancům a podobně.
Technologie
- zvláštní forma kapitálu
- nemá podobu hmotných statků
(myšlenka, originální řešení výrobního postupu atd.)
- důchody … plynou z
jednotlivých výrobních faktorů (motivační charakter)
Výnosy
z výrobního faktoru
- použití výrobních faktorů
za účelem získání něčeho (zisku, výhod atd.)
- efektivnost výroby (jak
rychle přináší zisk) … kvantitativní vztah mezi vstupem a výstupem
- výnosy z výrobního faktoru
= vstup (objem použitých výrobních faktorů) / výstup (objem vyrobených
užitečných statků)
Zákon
klesajících výnosů
platí za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu
objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů
se nemění Alternativní použití výrobních faktorů Výrobní faktory mají
alternativní použití. Můžeme vyrábět cokoliv, ale ne vše najednou (omezenost
výrobních faktorů)
Poptávka
po výrobních faktorech
Poptávka po výrobním faktoru je odvozená od
poptávky po finálním statku, na který byl daný faktor použit. A to proto, že
zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální statek vyrobený
díky daným faktorům. Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou poptávat
jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. Poptávka tedy závisí na
výši výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor. Poptávka je
určena příjmem z mezního produktu (MRP). Křivka MRP je současně křivkou
poptávky po výrobním faktoru.
Faktory
ovlivňující poptávku po výrobních faktorech
- poptávka po finálních
statcích
- množství jiných vstupů
- změny v technologii (dojde
ke změně mezního fyzického produktu)
Nabídka
výrobních faktorů
Nabídky jednotlivých výrobních faktorů se od sebe
značně odlišují, a proto zde uvedu pouze nabídku půdy (ostatní nabídky práce a
kapitálu jsou uvedeny v následujících kapitolách). Nabídková křivka může být ve
skutečnosti rostoucí, klesající nebo dokonce i svislá. Svislá je např. v
případě nabídky půdy.
Formy
cen výrobních faktorů
Pozemková renta Cena výrobního faktoru půdy. Je
stanovena ve výši, kde se střetnou křivky nabídky a poptávky po půdě. Protože,
nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně poptávka. Mzdová sazba Cena
výrobního faktoru práce. Cenu také určuje střet nabídky a poptávky po práci.
Úroková sazba Cena výrobního faktoru kapitálu. Také ona je stanovena na základě
střetu nabídky s poptávkou po kapitálu. Teorie rozdělování Zabývá se
rozdělováním důchodů a bohatství ve společnosti. Je vyústěním teorie formování
cen na trzích výrobních faktorů. Ceny výrobních faktorů určují výši důchodu
jednotlivých domácností a ceny výrobních faktorů jsou odvozeny od velikosti
mezních fyzických produktů výrobních faktorů. Rozdělení důchodů domácnostem
tedy odpovídá poměru mezních produktivit práce, půdy a kapitálu v měřítku celé
společnosti. Prvotním rozdělením důchodů rozdělení důchodů mezi domácnosti na
základě tržního mechanismu. Konečným rozdělením důchodů přerozdělení důchodů
mezi jednotlivé domácnosti, tak aby byl dodržen princip spravedlnosti.
Přerozdělení obvykle zajišťuje stát formou transferových plateb domácnostem s
nízkými důchody. Zdroje na vyplácení transferových plateb stát získává pomocí
daní od domácností.
Účinky
přerozdělování
- vznikají administrativní
náklady a tak se snižuje velikost disponibilního důchodu
- přerozdělování často
oslabuje podněty k práci a podnikání (domácnosti volí raději transfery než
práci)
- přerozdělování může ovšem
také vést k růstu konkurence na trhu práce např. v důsledku rekvalifikací
- vysoké daňové zatížení vede
ke snížení sklonu k úsporám a ke zvýšení sklonu ke spotřebě atd.
Skladba důchodů Důchod je celkové množství peněz,
které člověk nebo domácnost obdrží během určitého časového období. Zdroje
nerovností v důchodech a měření těchto nerovností Nerovnosti v důchodech mezi
jednotlivými domácnostmi odpovídají nerovnostem ve vlastnictví výrobních
faktorů. Existují dvě základní nerovnosti: nerovnost v pracovních důchodech a
nerovnost ve vlastnických důchodech. Nerovnost v pracovních důchodech ovlivňují
jí zejména rozdíly ve fyzických a duševních schopnostech a dovednostech lidí,
rozdíly ve vynaloženém úsilí člověka (intenzita práce), rozdíly v délce
přípravy na práci, rozdíly ve vzdělání a také pracovní diskriminace. Nerovnost
ve vlastnických důchodech je založena zejména na rozdílném množství kapitálu a
půdy ve vlastnictví domácností. Majetek domácnosti získávají dědictvím,
úsporami z pracovních a nepracovních důchodů a podnikáním (ochotou podstupovat
riziko).
Mzda a její složky
- odměna, kterou vyplatí
podnik svým zaměstnancům za vykonanou práci.
Důležitá složka nákladů pro podnik je 35 % z
hrubých mezd.
Nominální hodnota = konkrétní částka (např. 10 000
Kč) Reálná mzda = znamená, co si za tuto částku můžeme koupit.
Druhy mezd 1) časová
- je závislá na počtu
odpracovaných hodin
- je to nejméně pobídková
forma používaná je,když nemůžu použít jiný druh
2) úkolová - závisí na množství provedených výkonů(např.dělníci)
3) podílová -je to speciální druh úkolové mzdy, je
závislá např. na tržbách
4) smíšená- (kombinovaná)nejčastější kombinace
časové a podílové mzdy (prodavačka)
5) pevný plat -platí především pro
technickohospodářské pracovníky
- cena práce za časovou
jednotku (hodina, měsíc)
- jeho výše závisí na
složitosti a odpovědnosti vynaložené práce, která je vyjádřena pomocí
tzv.tarifových stupňů
Složení mzdy
- základní(tarifní mzda)
- mzdová zvýhodnění
- prémie
- odměny
- náhrady mezd (dovolená)
- podíl na HV
- SP (zaměstnanec 8 %,
zaměstnavatel 26 %)
- ZP (zaměstnanec 4,5 %,
zaměstnavatel 9 %)
- záloha na DzP
- srážky (splátky půjček, spoření atd.)
- dávky nemocenského
pojištění
ČÁSTKA K VÝPLATĚ
Z HM počítáme SP a ZP
Výpočet zálohy na DzP = HM – SP – ZP – nezdanitelné
minimum – odpočet na děti
4 daňová pásma (tzv. progresivní zdanění)
Dávky nemocenského pojištění
- vypočítávají se z denního
vyměřovacího základu. První 3 dny 50 %, další dny 69 %
- nemocenská náleží
zaměstnanci za kalendářní dny (přesně podle prac.neschopnosti)
Potřeby
z hlediska ekonomiky
V ekonomice jsou potřeby základním pohnutkem, který
nutí lidi nakupovat a tak jsou de facto jedním ze základních pohybů trhu.
Potřeby jsou uspokojovány pomocí statků; a to hmotných – knihy, nebo nehmotných
– vzdělání. Potřeby se dají dělit v ekonomice na mnoho způsobů, nejčasnější je
ale tento:
- Základní potřeby – jsou to nevyhnutelné
potřeby, věci bez kterých člověk
není schopen přežít (jídlo, ošacení, spánek
apod.) Patří sem fyziologické potřeby, ale také i ty, které vyplývají z
člověka jako z jedince a součásti společnosti
(uspokojení z práce, sounáležitost s ostatními lidmi).
- Vyšší potřeby – není tolik nezbytné je
uspokojovat, lze je odložit. Patří sem dary či dovolené.
- Nahodilé potřeby – jsou to potřeby, jejichž
příčinou je určitý impulz (například
kupujícího upoutá vůně čerstvého pečiva
nebo zajímavá věc).
- Uměle vyvolané potřeby – zde hraje roli reklama a móda; lidé
kupují věci, které jinak nepotřebují a nebyli by nuceni je koupit.
Statek v ekonomické teorii
označuje cokoliv, co zvyšuje užitek. Výjimku tvoří tzv. nežádoucí statek, který užitek snižuje. Statkem nemusí
být pouze fyzický objekt, mezi statky se počítají také služby.
Statkem nelze
chápat pouze určitý objekt, ale celou skupinu činností a objektů s tím
spojenou. Například voda. Voda, tak jak ji nacházíme v řekách je statek volný
(viz níže). Voda, která teče z kohoutku, už volný statek není – obsahuje v sobě
i služby: je pitná, je k dispozici kdykoliv otočíme kohoutkem, je tam, kde ji
chceme mít. Takový statek už není statek volný, ale statek vzácný. Za něj jsou
lidé ochotni platit.
Ekonomická
teorie rozlišuje několik druhů statků podle různých kritérií:
Podle
vzácnosti:
- vzácný –
statků je omezené množství, spotřebitelé jsou ochotni za ně platit;
většina statků
- volný – statek
volně k dispozici
Podle vlivu spotřeby statku na užitek spotřebitele:
- žádoucí – spotřeba statku zvyšuje užitek
spotřebitele
- nežádoucí – spotřeba statku snižuje užitek
spotřebitele
- lhostejný – spotřeba statku nemá vliv na
užitek spotřebitele
Podle vlivu změny důchodu spotřebitele na výši
spotřeby:
- normální – s růstem důchodu je poptáváno větší
množství statku
- luxusní – růst poptávky po statku je větší než
růst důchodu
- nezbytný –
růst poptávky po statku je menší než růst důchodu
- méněcenný – s růstem důchodu je poptáváno
menší množství statku
Podle možnosti vyloučit ze spotřeby a
zmenšitelnosti statku:
- veřejný –
statek, který se se spotřebou dalších jednotek nezmenšuje a z jehož
spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (např. národní obrana)
- soukromý –
statek, který nemá ani jednu vlastnost veřejného statku
- smíšený –
statek, který má pouze jednu vlastnost veřejného statku
Podnikání
Je
soustavná samostatná činnost určité osoby za účelem dosažení zisku. Obchodní zákoník podnikání definuje jako
soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem
vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Samostatná
činnost spočívá v tom, že určitá právnická nebo fyzická
osoba samostatně rozhoduje o tom
- jaké výrobky nebo služby
bude na trhu
poskytovat
- jakým způsobem a kde bude
své produkty vytvářet
- s kým bude spolupracovat
- jakým způsobem bude provoz
financován
- jaká bude právní forma podnikání
- jakým způsobem se budou
tvořit ceny
- jakého zisku se má
dosahovat
Peníze – druh zboží ,přijímán
všeobecně,jako platební prostředek. Historie -- zprvu vyměnný
obchod (naturální
směna),který přestal fungovat v určité fázi vývoje,protože bylo nutné
najít někoho ,který s vámi chce danou věc vyměnit,a vyměnit ji přesně za
tu ,kterou chcete vy. – neexistovalo
univerzální platidlo tudíž –specializace též ne! Zbožové peníze –(drahé
kovy,plátno,dobytek,olej,kameny s dírkou uprostřed),ale stálo to nebylo
dokonalé,problém nedaly se dělit na menší díly(viz kráva),špatně se jimi
manipulovalo (pivo),nebo ztrácejí hodnotu skladováním (sušené
maso,kožešiny) tuto funkci
začali nahrazovat Drahé kovy – podoby mincí (u nás
2.stol.př.K)Razili je Keltové – poté se vystřídaly postupně-hřivny,denáry,groše,florény,dukáty
a tolary (slitiny stříbra). Koruny začali platit v roce
1892.od poloviny 19 stol. do 30 let 20.stol. byla hodnota peněz odvozována od
zlata-.zlatý monometalismus. Peníze z drahých kovů
odpovídaly skutečné hodnotě.Ale bylo složité přenášet větší počet.Ukládali si
je u zlatníků- dostali poukázku , která stvrzovala hodnotu uložené
částky-jakási depozitní smlouva. Časem bylo jednodušší převážet
jen stvrzenky a pokud byly z věrohodného zdroje ,tak se s nimi dalo i platit- vznikají první Bankovky .Postupem času si právo vydávat stvrzenky , tedy bankovky
vyhradil stát – centrální (emisní)banky. Jsou bankovky ve státě kryté zlatem?( dočetla jsem obou
názorů ,tak přesně nevím)!!
Peníze
jsou : 1,prostředkem
směny umožňují prodej a koupi zboží.
2,uchovatelem hodnot –jsou-li stabilní můžem si je uchovat a použít
později.
3,mírou
hodnot- můžeme jimi vyjádřit cenu zboží ,nebo služby ,a to srozumitelně pro
všechny účastníky.Zboží můžeme na základě peněz porovnávat i účtovat.
Nezaměstnanost
Je
existence skupiny obyvatelstva,která je práceschopná a přesto nenachází na trhu
práce uplatnění.Výpočet míry
nezaměstnanosti .Míra
nezaměstnanosti – u ,počet nedobrovolně nezaměstnaných –U , počet zaměstnaných
–L ,U +L tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo,u = U / (U+L) x 100 .Dobrovolně nezaměstnaní - práci nehledají a nekontaktovali pracovní
úřad ( mají peněz dost,čekají na lepší nabídku) Nedobrovolně nezaměstnaní
–práci hledají a nemohou ji nalézt.
Typy nezaměstnanosti FRIKČNÍ nezaměstnanost- je způsobena tím,že lidé jsou
krátkodobě bez práce,mění místo ,nejsou ochotni se za prací stěhovat.nevědí o
volných pracovních místech.Často postihuje mladé lidi po odchodu ze školy.Tento
stav ekonomiku příliš nezatěžuje.
STRUKTURÁLNÍ nezaměstnanost – je spojena se strukturálními změnami
v ekonomice,které vyvolávají
nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci . Souvisí s technickým vývojem.( v celém
odvětví-zač.90 let.zbrojní průmysl).(v celém kraji-mostecko-ústecko)
CYKLICKÁ nezaměstnanost – je spojena
s hospodářskými cykly.
SEZONNÍ nezaměstnanost- souvisí se sezónním charakterem prací.
Přirozená míra
nezaměstnanosti –je
to nejnižší možná udržitelná míra,při níž je trh práce v rovnováze .Neznamená to ,že je nejnižší ,ani nejvyšší možná míra
nezaměstnanosti,ani že je to konstantní číslo.Je to taková míra,při které
nedochází k pohybu inflace. Důsledky nezaměstnanosti- má negativní dopad na jedince, z pohledu státní
ekonomiky souvisí vysoká nezaměstnanost s propady v růstu hrubého
domácího produktu.Pracovní síla nezaměstnaných je nevyužita a ekonomika není
plně vytížena –dochází k plýtvání zdroji.Je zatěžován státní rozpočet
–sociální dávky a podpora.
Zdroje
:přehled učiva k maturitě –společenské vědy František Parkan a kolektiv
:sešit ze Septimy
:internet:http//:wikipedie.org
Monika Matysová
Komentáře
Přehled komentářů
S cílem pomoci splnit vaše dluhy, aby se dosáhlo
vaše plány na nákup vašeho domova či autě
sny, speciální Švýcarsko, Kanada, Belgie nebo francouzštině I vy
Nabídky hostování, úvěr nebo financování pro každého schopného
splatit s úroky ve výši 3% pro zájemce
napište mi někdo není vážné zdržet se hlasování.
hintermannelly@hotmail.com
Mombráček
(Martin, 3. 10. 2010 18:59)Myslím, že znalost ekonomie pomáhá přijít na to, <a href="http://jak-vydelat.eu">jak vydělat více peněz</a> a to jak pro podnikatele, tak i zaměstnance.
Roztok se usadit své dluhy
(jessica, 2. 8. 2016 15:13)